Výpůjční místa:
Panský dům Máj Újezdec
Najdete nás na Facebookufacebook

Kalendář akcí

<září 2017>
poútstčtsone
28293031123
45678910
11121314151617
18192021222324
2526272829301
2345678
Dárkový poukaz Dárkový poukaz pro dětské čtenáře
Statistika

Významné osobnosti

FRANTIŠEK KOŽÍK- (16.5.1909 UHERSKÝ BROD-5.4.1997 PRAHA)

kozik_frantisek.jpg


Prozaik, autor životopisných románů z uměleckého prostředí, dramatik, básník, autor prací pro děti a rozhlasových her, operní a operetní textař, filmový a televizní dramaturg a scenárista.

Narodil se v Uherském Brodě, mládí prožil v Kroměříži. Od roku 1971 pravidelně lázně Luhačovice navštěvoval, léčil se odpočíval, psal. V lázeňském archívu našel fakta o Leoši Janáčkovi, podle kterých napsal román Po zarostlém chodníčku. Zaujala jej i osobnost MUDr. Františka Veselého. Román Kouzelník z vily pod lipami popisuje tohoto zakladatele moderních lázní, bez kterého by Luhačovice dnes vypadaly úplně jinak. V prostředí lázeňské plovárny byla napsána jeho kniha Město šťastných lásek. Ovšem luhačovické lázně se vyskytly i v poezii Františka Kožíka v básních Barevné údolí a Luhačovická jitra. František Kožík svou lásku ke zdejšímu kraji vtiskl i textů písní Blahoslava Smišovského (Za tichú Moravú).

Jeho dílo je velmi rozsáhlé. Po básnických sbírkách z 30. let píše především prózu a hlavně životopisné romány. Nejznámější Největší z pierotů o francouzském herci pantomimy Deburauovi, který byl česko-francouzského původu dále můžeme jmenovat Básník neumírá (o portugalském klasiku Camóesovi), Josef Mánes (samostatná verze pro mládež pod názvem Cestou lásky), Rytíř smutné postavy (o Cervantesovi), Pouta věrnosti (o malíři J. Čermákovi). Široký obraz české kultury 19. stol. podávají dva díly kroniky s ústřední postavou malířky Z. Braunerové (Na křídle větrného mlýna a Neklidné babí léto). Do vzdálenější minulosti se vrací Kronika života a vlády Karla IV., krále českého a císaře římského. Rok českého divadla obohatila kniha o Eduardu Vojanovi Fanfáry pro krále. Věnec vavřínový přiblížil čtenářům dr. Miroslava Tyrše nejen jako zakladatele tělocvičné organizace Sokol, ale i jako estetika a výtvarného kritika. Čas třešní vypráví o životě Paříže v době existence Pařížské komuny, o jejích příslušnících i odpůrcích a o jejím krvavém konci. Francie je také domovem rozporuplné postavy D.A.E. Sadeho v románu Černé slunce. K dvoustému výročí narození hudebního skladatele Franze Schuberta vychází román Nedokončená. Za trochu lásky ... je devět medailonů žen, jejichž prostřednictvím se čtenář seznamuje s životem a dílem básníka Jaroslava Vrchlického. Název Vzpomínky nese kniha, v níž autor s velkou upřímností prochází celým svým životem, od mládí až do roku 1994, kdy se dožil 85 let.

Biografiemi vynikajících jedinců jsou i Kožíkovy knížky o sportovcích, z nichž mnohé věnoval mládeži. Zaujal ho zejména podíl sportu na utváření mravního charakteru (například ve čtyřech knihách o Emilu Zátopkovi) a krásných mezilidských vztahů. Mnoho pozornosti věnoval pochopení sportu jako řehole v novele Akrobatická řada, v románu Finále a Normální obraz srdce.

První sportovní román pro mládež vydal Kožík již v roce 1941. V padesátých letech se věnoval i tvorbě pro nejmenší děti, a to ve verších, pohádkách i divadelních hrách.

JUDr. VÁCLAV ROBERT KAUNIC-(29.9.1848 DRÁŽĎANY-14.10.1913 UHERSKÝ BROD)

Kaunic.JPG

Člen významného šlechtického rodu Václav hrabě Kaunic se narodil 29. září 1848 v Drážďanech. Studoval práva na pražské a vídeňské univerzitě a roku 1873 byl promován v Praze na doktora práv. Václav byl vychován ve vlasteneckém duchu a demokratickém smýšlení, což prakticky uplatňoval jako poslanec v zemském sněmu i ve vídeňském parlamentu, kde si za to vysloužil název Rudý hrabě. Po smrti správce rodinného majetku se stal majorátním pánem panství a přestěhoval se na Moravu, kde měli Kaunicové velké slavkovské a uherskobrodské panství. Z doby tohoto pobytu je důležitý podnět k postavení vysokoškolských kolejí. Jeho vlastenecké založení ho přivedlo z německého Slavkova do Uherského Brodu, kde prožil posledních 15 let života. Brzy se zařadil mezi podporovatele českého kulturního života, chudých a hlavně školní mládeže. Zasloužil se o postavení reálky, o rozšíření a úpravu parku, věnoval mnoho cenných předmětů do nově zřízeného muzea a nebylo prospěšné akce, kterou by patřičně nepodpořil. Škoda, že mu městské rada nepovolila stavbu zámku v prostoru Náměstí Svobody, proto postavil zámek v lese Obora. Za jeho přispění změnilo město vzhled a zvýšilo hospodářskou a politickou úroveň.
Zemřel na Panském domě 14.října 1913 a město se s ním důstojně rozloučilo. Městu připadly z jeho majetku budovy muzea a Panský dům.