Počátky knihovnictví v Uherském Brodě spadají do údobí národního uvědomění lidu, které se rozvíjelo v různých vzdělávacích spolcích. V našem městě jsou spjaty se založením spolku českých paní a dívek Boženy Němcové v červnu roku 1894, kdy na ustavující schůzi bylo oznámeno zřízení spolkové knihovny. Knihy byly získány z darů veřejnosti v počtu 190 a 141 sešitů. Knihovna půjčovala nejenom svým členům, ale také brodské veřejnosti. První knihovnicí byla paní Helena Prilingrová. Zápisy až do roku 1913 uvádějí, že "... knihovna veřejná vzkvétá ...".

Události první světové války zatlačily do pozadí osvětovou činnost. Po jejím skončení v Československé republice vyšel roku 1919 první knihovnický zákon. Na jeho základě v roce 1926 splynuly do městské veřejné knihovny všechny spolkové knihovny. V té době byl knihovníkem pan Karel Krška. Městská knihovna byla zařízením města. Zvolená knihovní rada vedla agendu, finanční hospodaření, přijímání knihovníka - vše s potvrzením městské rady. Knihovna se stala oblíbeným místem mnoha občanů, především zásluhou svého knihovníka a jeho dobrovolné pomocnice, později samostatné knihovnice paní Marie Římovské. Působila zde 33 roků.

Léta okupace zasáhla rušivě i do života knihovny. Díky včasnému upozornění, byla uschována literární díla, určená k likvidaci.

Po osvobození v roce 1945, koncem roku, byla svolána knihovní rada. Knihovna zahájila opět svou činnost. V roce 1950 převzala funkci okresní knihovny. Přešla pod přímé řízení ONV v Uherském Brodě. V okresní funkci setrvala do roku 1960, kdy po územní reorganizaci byl zrušen okres Uherský Brod. Knihovna plnila dále své poslání na území města a zůstala pod přímým řízením ONV v Uherském Hradišti.

Plně se rozvinula ve své práci po přemístění na Panský dům v roce 1965. Měla již pět zaměstnanců.

V důsledku rekonstrukce Panského domu byla přemístěna v roce 1972 do provizoria na Graulovo v Moravské ulici. Rozšířila své služby otevřením nové pobočky na sídlišti Pod Vinohrady v srpnu 1972.

Do tohoto období spadá nový systém v knihovnictví - zřizování střediskových knihoven. Městská knihovna se tak stala střediskem pro 10 místních lidových knihoven blízkých spádových obcí, v nichž působili dobrovolní knihovníci. Pro tyto knihovny byly odborně v městské knihovně zpracovávány nově zakoupené knihy a poskytována metodická činnost.

Po provedené integraci města v roce 1976 přibyly knihovně další pobočky v Těšově, Újezdci a Havřicích.

Usnesením rady ONV v Uherském Hradišti ze dne 1. 4. 1982 přešla pod přímé řízení Okresní knihovny v Uherském Hradišti. V těchto letech se propagovala centralizace veřejných knihoven. Na její zavedení se připravovala rovněž okresní knihovna a vytvářela předpoklady pro celookresní nákup literatury. Centralizace knihovnictví v okrese Uherské Hradiště byla realizována. Městská knihovna byla do tohoto projektu zahrnuta.

Mimo základní funkci knihovny. tj. práce se čtenářem, byla i její bohatá výchovná činnost, zejména pro děti ve spolupráci s místními školami. Rovněž dospívající mládeži, studentům a učňům byla věnována patřičná pozornost. Pro okruh dospělých čtenářů byly pořádány přednášky a tématické zájezdy. Jejich rozmanitost dokresluje výstavka.

Městská knihovna udržovala dobré vztahy s odborovou knihovnou Závodního klubu pracujících, odborovou knihovnou Slováckých strojíren, Městskou knihovnou v Novém Mestě nad Váhom i dalšími zařízeními na území města. Po dobu svého trvání se knihovna nesčetněkrát stěhovala do nejrůznějších prostor a od roku 1980 je umístěna v adaptovaném památkovém objektu Panský dům, který svým krásným interiérem patří mezi nejhezčí knihovny v republice.

Je vybavena novým nábytkem. V přízemí je oddělení pro děti a v prvním poschodí je oddělení pro dospělé čtenáře a čítárna.

Pobočka Máj byla v roce 2000 přestěhována z havarijních prostor OD Máj do zrekonstruovaných prostor na sídlišti Pod Vinohrady.

V roce stého výročí (rok 1994) knihovnictví v Uherském Brodě, dostala knihovna první počítač. Práce v knihovně se začala měnit. Všechny pracovnice se musely naučit s počítačem pracovat. Po celý rok 1995 se knihy plnily do počítačové databáze a již počátkem roku 1996 se začalo půjčovat s jeho využitím.

Nyní má knihovna celý svůj knihovní fond uložený ve speciální počítačové databázi a to všechna oddělení v knihovně Panský dům, tak od října roku 2000 i pobočka Máj. Čtenáři mohou využívat kompletní elektronický katalog na volně přístupném počítačovém pracovišti.

V roce 1998 byla knihovna připojena na Internet, kterého mohou využívat všichni návštěvníci knihovny.

U příležitosti oslav 100.výročí narození (16.května 1909 v Uherském Brodě) spisovatele Františka Kožíka vznikla myšlenka ,aby knihovna nesla jeho jméno. S laskavým svolením jeho dcery paní Aleny Kožíkové tato myšlenka byla realizována.

V pátek 18.září 2009 byla odhalena na Panském domě busta pana Františka Kožíka a tato slavnostní událost nám přinesla velkou změnu v historii knihovny - náš skromný kulturní stánek od tohoto data nese název: Knihovna Františka Kožíka.

Naše Knihovna Františka Kožíka Uherský Brod (knihovna.ub.cz) je veřejnou, moderní a univerzální knihovnou, která plní funkci městské knihovny se systémem poboček na území města (profesionální pobočka sídliště Máj a neprofesionální pobočka Újezdec u Luhačovic).

Knihovna Františka Kožíka není jen instituce určená k půjčování knih, ale i místem setkávání dětských a dospělých posluchačů. Pro dětské čtenáře je to např. Noc s Andersenem, Přehlídka recitátorů ZŠ a víceletých gymnázií, Pasování prvňáčků na čtenáře,Tvořivé dílny, Pohádky v Panské zahradě, Pohádky pod oblohou na hvězdárně, Uspávání studánek nebo pro dospělé čtenáře:Týden knihoven, autorská čtení, besedy s regionálními spisovateli, literární a výtvarné soutěže, Internet nejen pro seniory a nově vzniklá Akademie volného času.

Po všech náročných peripetiích byla naše pobočka přestěhována do nevyhovujících prostor v ulici Větrná.

1. března 2011 byla opět přestěhována, tentokráte do nových prostor zrekonstruovaného kina Máj.